Co je to pseudonymizace?

Pseudonymizace osobních údajů je proces skrytí identity, jehož účelem je mít možnost sbírat další údaje týkající se stejného jednotlivce, aniž by bylo nutné znát jeho totožnost.  

Údaje kódované pomocí klíče jsou klasickým příkladem pseudonymizace. Informace se týkají jednotlivců, kteří jsou označeni kódem, přičemž klíč spojující kódy s běžnými identifikátory těchto jednotlivců (jméno, datum narození, adresa apod.) se uchovává odděleně.

Pseudonymizované osobní údaje nicméně nejsou anonymizovanými údaji, proto se na ně stále vztahuje ochrana osobních údajů.

Praktickým příkladem, kde je pseudonymizace vhodná je třeba veřejná knihovna.

Každý čtenář vyplňuje přihlášku, která jednoznačně obsahuje jeho osobní údaje. Ostatně dává knihovně i souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely dané poskytovanými službami knihovny.

Soubor těchto osobních údajů je zpravidla přenesen do počítačového programu, který současně eviduje i to, kdy a jaké knihy si ten který konkrétní čtenář půjčil, zda mu byla zaslána upomínka a zda zaplatil třeba poplatek za pozdní vrácení, případně cokoliv jiného.

Nevýhodou takového běžně používaného přístupu je fakt, že k osobním údajům má přístup každý, kdo třeba jen vydává či přebere vrácené knihy. Například brigádník, u kterého nevíme, zda osobní údaje třeba nějak nezneužije.

Pseudonymizace spočívá v použití druhého programu, kde místo osobních údajů bude pouze číslo (třeba pořadové) čtenáře. A stejné číslo, ne jméno, bude na jeho průkazce.

Jakýkoliv kontakt bude zaznamenáván pouze v programu, kde žádné osobní údaje nejsou. A pokud vznikne potřeba, třeba tisku upomínky, kde osobní údaje jednoznačně potřebuji, oba programy společně poskytnou vše potřebné.

Je jen logické, že pokud s programem který obsahuje ony osobní údaje pracuje pouze jeden nebo dva zaměstnanci, je riziko pro subjekty údajů podstatně nižší.

Podobný princip lze použít všude tam, kde jsou vystavovány nějaké průkazky, v dopravě, oprávnění ke vstupu, školní jídelna a podobně.

Teoreticky by mohl být tento princip uplatněn i třeba u spolků a podobných subjektů, ovšem je otázkou, zda by to mělo smysl. Každý spolek, pokud vede jakýmkoliv způsobem nějaké evidence, musí mít souhlas se zpracováním osobních údajů.